Acerca de

Rok doby covidové s sebou mimo jiné přinesl naši daleko větší nutnost on-line komunikace, jíž v patách jde i větší závislost na počítačích, mobilních telefonech a sociálních sítích.

​

Víte, že historicky se náš mozek vyvíjel tak, že základem byla mezilidská komunikace a interpretace projevů tzv. “řeči těla“? Tedy toho, jak vypadáme, jak se tváříme, kam se díváme, jestli a jak gestikulujeme, jaká je intonace naší řeči atd. Osobně, když jsem vedla semináře právě této neverbální komunikace, neskutečně jsem se bavila a věřím, že účastníci také. Tolik grimas, posunků, postojů těla a různých zbarvení hlasu – no prostě spousta srandy. Často právě až na semináři si lidé uvědomovali, jak působí na ostatní ne tím, co říkají slovy, ale tím, co sdělují „tělem“. Je udáváno, že až 80% naší komunikace běží mimo slova.

​

A co s tím má společného doba covidová? Vzala nám většinu z těch 80% komunikačních kanálů, co víc, často jsme mluvené slovo zaměnili za psané, případně za různé emotikony  (smajlíky, srdíčka, hejtíky a další).

​

A proto jsme se rozhodli, že chceme být tak  trochu retro a do pavučiny stále více nás stahujících sociálních sítí a on-line projektů cíleně stavět ostrůvky setkávání živých lidí.

​

 Chceme se svými blízkými tvořit ne virtuální, ale živé lidské sítě. Chceme, aby nám ani nikomu nám blízkému nepřestávala fungovat nejen centra přemýšlení v mozku, ale hlavně centra obyčejné lidskosti v srdci. Chceme, abychom se nebáli vzít za ruku, obejmout, pohladit, společně se zasmát. Protože teprve pak jsme živými lidmi se živými a žijícími vztahy.

​

Kdo chcete, přidejte se k nám. Je jedno, jestli se potkáte živě v rámci široké rodiny, kolegů z práce, přátel z koníčků nebo jestli si najdete někoho, komu svým lidským kontaktem pomůžete. Jde o to, nedat si vzít naše původní člověčenství a v době, která tlačí na atomizaci a rozpad původních společenství být těmi, kdo jsou – a rádi – tak trochu retro 😊.

​

Protože teprve pak jsme živými lidmi se živými a žijícími vztahy.